|
|
LABORARTORY BRNO
Trpělková, Lena ; Šupler, Libor (oponent) ; Jura, Pavel (vedoucí práce)
Parcela se nachází na rohu ulic Milady Horákové a Koliště v centru Brna u velmi frekventované dopravní tepny na hranici brněnského malého okruhu v přímém dosahu parku Koliště. Základní objem je rozdělen na dvě hmoty, z nichž jedna uzavírá městský blok a druhá akcentuje nároží. Akcentace není docílena vertikálou, nýbrž horizontálou ve smyslu HMOTA HMOTA POMLKA HMOTA! Na základě analýz vznik menších ploch GALERIE na nároží a větších ploch LABORARTORY centra pro rozvoj umění. Umělecká laboratoř vytváří tzv. pozadí pro menší hmotu GALERIE. Fasády jsou materiálově sjednoceny ušlechtilým vápencem. Kontrast spočívá v odlišné dynamice rastru řezospáry budov.
|
|
|
Polyfunkční areál Veveří - Kounicova
Jestřábová, Lucie ; Šindlar, Jiljí (oponent) ; Hrabec, Josef (vedoucí práce)
Práce představuje vizi rozvoje nevyužívaného prostoru bývalého vojenského areálu v kontextu na rozvoj území a jeho širších souvislostí s maximálním možností využití potenciálu místa. Dle respektování územního plánu bylo na pozemku navrženo s podílem 50% bydlení, druhou část tvoří obchody, administrativa, školka s dětským centrem a sport. Důraz při návrhu byl kladen na celkovou vnitřní pohodu uživatelů a potenciál území ležící v blízkosti centra města. Nově navržené funkce objektů spolu vyváženě korespondují a vyplňují chybějící článek v okolí. Navržené budovy tvoří blokovou zástavbu typickou pro tuto oblast s vnitřními átrii pro trávení volného času a nové náměstí, které doplňuje funkci k obchodní a kancelářské části.
|
|
|
Obchodní dům "Centrum" v Brně
Dvořáková, Zuzana ; Sznapková, Radka (oponent) ; Vojtová, Lea (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce je architektonická studie rekonstrukce a nástavby obchodního domu “Centrum“ v Brně. Jedná se o dominantní stavbu významného českého architekta Vladimíra Karfíka, která se nachází na území Městské památkové rezervace Brno. Objekt nebyl zrealizován v plném rozsahu dle původního návrhu, v projektu je tedy plánována jeho dostavba. Nové řešení respektuje historické kvality MPR Brna se současným ohledem na umístění na lukrativní parcele v centru města. Architektonický koncept je založen na návratu k původní myšlence architekta a jejím doplnění o vlastní kreativní přínos v rámci nástavby nových podlaží. Návrh nástavby je zamýšlen tak, aby jednotlivé části objektu mezi sebou komunikovaly, ale současně byly snadno rozeznatelné. Tato myšlenka byla naplněna tím, že obě části spolu vizuálně souvisejí horizontálními liniemi a zvlněním, které je u nástavby použito u balkónů a u stávajícího objektu za fasádou pomocí stínících příček. Zároveň je však zdůrazněn kontrast mezi uzavřenou hmotou a volně plynoucím prostorem. Stávající část objektu je využita především pro pronajímatelné plochy obchodu a služeb. Ve vyšších podlažích se nacházejí plochy administrativy. Dále je bude v objektu umístěna restaurace a kavárna s výstavní galerií a v nově přistavěných podlažích jsou navrženy byty. Stavba je přizpůsobena užívání osobami s omezenou schopností pohybu a orientace. Nové funkce v objektu zvýší atraktivitu stavby i jejího okolí.
|
|
| |
|
|
Život a podnikání Jindřicha Fišera a jeho potomků
Kreuz, Vojtěch ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Foltýn, Dušan (oponent)
Tato práce pojednává o Jindřichu Fišerovi, ale i o několika jeho potomcích, kteří se ve svém životě věnovali zejména provozu různých gastronomických podniků na území hlavního města Prahy. Při psaní práce jsem vycházel zejména z různorodých archivních materiálů, které jsou uložené v Archivu hlavního města Prahy, Národním archivu nebo ve Státním oblastním archivu v Praze. Oporou mi však byly i novinové články nebo materiály pocházející ze soukromých archivů žijících osob. Vedle již zmiňovaného Jindřicha Fišera, který na přelomu 19. a 20. století provozoval pivo- var v Přerově nad Labem, se text zaměřuje na životní příběhy dvou z jeho synů - Václava, který mezi léty 1938 a 1948 provozoval se svým synem Zdeňkem pražskou kavárnu Slavia poblíž Národního divadla, a Jindřicha, jenž svůj život spojil s barem nepříliš dobré pověsti na Staro- městském náměstí. Část druhé kapitoly je pak věnována i podnikatelským aktivitám jednoho z Jindřichových vnuků, Jaroslava Fišera, a jeho cukrárně v Hybernské ulici na Novém Městě pražském. Práce se však vedle životních příběhů zmiňovaných osob snaží zachytit taktéž právní záležitosti spojené s podnikáním za první republiky nebo okolnosti rasové diskriminace Židů v době nacistické okupace Čech.
|
|
| |
|
|
Zhodnocení kvality vnitřního prostředí v kavárnách
Jüthner, Ludvík ; Zíková, Naděžda (vedoucí práce) ; Mašková, Ludmila (oponent)
Kavárny jsou velmi specifická prostředí, těšící se čím dál větší popularitě. Prostory hojně využívané zejména pro schůzky, práci či učení však doposud nebyly v rámci zhodnocení mikroklimatu podrobně prozkoumány. Přitom právě potenciální špatné mikroklimatické podmínky mohou mít negativní vliv nejen na zaměstnance, ale také na zákazníky. Tato bakalářská práce se zabývá vyhodnocením kvality ovzduší v kavárenských prostorách a následným porovnáním s právními předpisy, definující příznivý stav pro dané prostředí. Cílem práce je experimentálně zjistit, zda hodnoty teploty a relativní vlhkosti spolu s koncentracemi PM2,5 a oxidu uhličitého na příkladu třech vytipovaných kavárnách nacházejících se v centru města Prahy jsou v normě s přijatelnými hodnotami dle právních předpisů. K tomu byly autorem stanoveny tři předpoklady k prozkoumání: 1) zmíněné prostory nepodléhají přísným kontrolám hygienické služby a naměřené hodnoty tudíž nebudou odpovídat právním předpisům 2) počet lidí zhoršuje hodnotu CO2 a teploty a 3) kavárna s vchodem do rušné ulice poskytne vyšší koncentrace PM2,5. Výsledky byly zjišťovány pomocí experimentálního měření v zimních měsících. Teoretická část vymezuje pojem mikroklimatu, popisuje problematiku vnitřních prostor, kde podrobně diferencuje tři primární faktory - fyzikální, chemické...
|
|
|
Polyfunkční areál Veveří - Kounicova
Jestřábová, Lucie ; Šindlar, Jiljí (oponent) ; Hrabec, Josef (vedoucí práce)
Práce představuje vizi rozvoje nevyužívaného prostoru bývalého vojenského areálu v kontextu na rozvoj území a jeho širších souvislostí s maximálním možností využití potenciálu místa. Dle respektování územního plánu bylo na pozemku navrženo s podílem 50% bydlení, druhou část tvoří obchody, administrativa, školka s dětským centrem a sport. Důraz při návrhu byl kladen na celkovou vnitřní pohodu uživatelů a potenciál území ležící v blízkosti centra města. Nově navržené funkce objektů spolu vyváženě korespondují a vyplňují chybějící článek v okolí. Navržené budovy tvoří blokovou zástavbu typickou pro tuto oblast s vnitřními átrii pro trávení volného času a nové náměstí, které doplňuje funkci k obchodní a kancelářské části.
|
|
|
"Ve světle bontonu". Meziválečná konzumní společnost v Československu na příkladu spotřeby kávy, kakaa, čokolády a čaje.
Syrová, Tereza ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Jančík, Drahomír (oponent) ; Štemberk, Jan (oponent)
Disertační práce pojednává o konzumu kakaa, kávy, čaje a čokolády v meziválečném Československu a na základě získaných statistických dat a prozkoumání archivních pramenů přichází s vymezením skupiny střední vrstvy obyvatelstva, která uvedené komodity konzumovala. Práce ukazuje rozložení konzumu zkoumaných komodit v dělnických a úřednických rodinách, přináší pohled na život rodin, rozložení jejich výdajů a velikost příjmů. Poukazuje na zastoupení pochutin ve spotřebním koši spotřebitelů a ukazuje elasticitu uvedených komodit. Za ústřední část výzkumu zvolila disertační práce české země, jelikož právě zde byly dobře dostupné veškeré údaje a prameny. Práce objasňuje příčiny konzumace kakaa, kávy, čaje a čokolády a dochází k závěru, že každá pochutina byla konzumována z jiného účelu, z čehož vyplýval i status luxusu těchto poživatin. Konzumace čaje byla určena pro vyšší vrstvy obyvatelstva, čokoládu zakupovali převážně úřednické rodiny, avšak postupem dvacátých let pronikala drobná spotřeba čokoládových produktů taktéž mezi střední a nižší vrstvy obyvatelstva. Čokoládové výrobky podléhaly na počátku dvacátých let přepychové dani. Kakao se užívalo ve spojení s vařením a pečením, avšak v rodinách příliš dostupné nebylo. Kávu pily všechny vrstvy obyvatel, ovšem spotřeba se odvíjela od společenského statusu konzumenta. Hojně spotřebovávaly rodiny žitnou kávu a cikorku. Odlišnosti mezi vrstvami byly ještě více umocněny regionálními rozdíly, které disertační práce taktéž vyzdvihuje. Dále podrobně zkoumá výši cel daných komodit, která v meziválečném období značně kolísala, a dochází k závěru, že cla až neúměrně zvyšovala cenu produktů a znemožňovala konzumentům zakoupit vyšší množství těchto pochutin.
|
|
|
LABORARTORY BRNO
Trpělková, Lena ; Šupler, Libor (oponent) ; Jura, Pavel (vedoucí práce)
Parcela se nachází na rohu ulic Milady Horákové a Koliště v centru Brna u velmi frekventované dopravní tepny na hranici brněnského malého okruhu v přímém dosahu parku Koliště. Základní objem je rozdělen na dvě hmoty, z nichž jedna uzavírá městský blok a druhá akcentuje nároží. Akcentace není docílena vertikálou, nýbrž horizontálou ve smyslu HMOTA HMOTA POMLKA HMOTA! Na základě analýz vznik menších ploch GALERIE na nároží a větších ploch LABORARTORY centra pro rozvoj umění. Umělecká laboratoř vytváří tzv. pozadí pro menší hmotu GALERIE. Fasády jsou materiálově sjednoceny ušlechtilým vápencem. Kontrast spočívá v odlišné dynamice rastru řezospáry budov.
|
host ::
RSS.